Lucie Svobodová: "Kdyby bylo o co, budu se i hádat"

VE VEDENÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 JIŽ DVA ROKY ZASTÁVÁ FUNKCI ZÁSTUPKYNĚ STAROSTY PRO OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A TAKÉ FINANCÍ. PRÁVĚ PROTO JSME SE V NÁSLEDUJÍCÍM ROZHOVORU PTALI LUCIE SVOBODOVÉ PŘEDEVŠÍM NA AKTUÁLNÍ SITUACI OKOLO PŘIPRAVOVANÉHO ROZPOČTU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 PRO LETOŠNÍ ROK. MĚSTSKÁ ČÁST V SOUČASNÉ DOBĚ FUNGUJE V ROZPOČTOVÉM PROVIZORIU. MŮŽETE ČTENÁŘŮM PŘIBLÍŽIT, CO TO V PRAXI ZNAMENÁ?

Nemalou součást příjmů rozpočtu městské části tvoří příspěvky od státu. Vzhledem k problémům se schvalováním státního rozpočtu, který byl nakonec schválen až těsně před koncem roku, jsme při sestavování našeho rozpočtu neznali přesnou výši těchto příspěvků. Proto nebylo možné připravit „řádný“ rozpočet a fungujeme v „provizoriu“. To bude trvat až do schválení „řádného“ rozpočtu, který už nyní se znalostí schválené podoby státního rozpočtu máme připraven.

VYPLÝVAJÍ Z ROZPOČTOVÉHO PROVIZORIA NĚJAKÁ KONKRÉTNÍ OMEZENÍ, NEBO JDE JEN O AKTUÁLNÍ STAV, KTERÝ FUNGOVÁNÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI NIJAK NEOMEZUJE?

Ráda bych při této příležitosti ujistila občany městské části, že na běžný chod radnice, ve vztahu k občanům, nebude mít rozpočtové provizorium zásadní vliv. Rozpočtové provizorium znamená, že můžeme měsíčně čerpat jednu dvanáctinu loňského rozpočtu. To spolehlivě umožní řádné fungování úřadu. Omezení by se mohlo dotknout investic, kde je po dobu provizoria možné hradit pouze již nasmlouvané akce. V období předpokládaného trvání provizoria, které nadto nebude nijak dlouhé, jsme však zahájení žádné významné investiční akce neplánovali. Tedy ani toto omezení na naši městskou část reálně nijak negativně nedopadne.

KDY VLASTNĚ PRO VÁS, JAKO MÍSTOSTAROSTKU ZODPOVĚDNOU ZA OBLAST FINANCÍ, ZAČÍNAJÍ PRÁCE NA PŘÍPRAVĚ ROZPOČTU PRO ROK 2013?

Při práci s rozpočtem se asi nedá mluvit o „začátku“ a „konci“, spíše snad o jednotlivých fázích střídajících se od rozpočtu k rozpočtu. Chceme-li hospodařit odpovědně, o což se snažíme, musíme pracovat s dlouhodobým výhledem. Důležité je rovněž rozpočet průběžně vyhodnocovat a pochopitelně neustále zvažovat, kde by se dalo ušetřit a kde naopak získat nové příjmy. A takovéto úvahy jsou z podstaty nekonečné…

MNOHO LIDÍ SI POD TERMÍNEM PŘÍPRAVA ROZPOČTU NEDOKÁŽE PŘEDSTAVIT NIC KONKRÉTNÍHO. MŮŽETE NÁM PŘIBLÍŽIT, CO VLASTNĚ TATO PRÁCE OBNÁŠÍ? NAD ČÍM VŠÍM MUSÍ POLITIK PŘI SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU PŘEMÝŠLET?

I v souvislosti s vaší předchozí otázkou bych byla nerada, aby vznikl mylný dojem, že příprava rozpočtu je práce pro jednoho člověka. O technickou stránku tohoto úkolu se stará především odbor ekonomiky a jsem velice ráda, že se na profesionální přístup kolegů a kolegyň „v zázemí“ můžeme jako volení zástupci spolehnout. Tato část práce představuje především sestavení finančního plánu, zjednodušeně řečeno přehled příjmů, s kterými můžeme v daném období počítat, a naopak výdajů, které budeme muset uhradit, abychom dokázali plnit naše úkoly. Pokud se ptáte na úkol politiků, pak úkolem politického vedení je určitě hledání priorit. A priority může každý politik pochopitelně vidět někde jinde. V době, kdy se nám v důsledku zákonů navrhovaných vládou neustále snižují naše příjmy, je hledání priorit obzvlášť složité. Jednoduše řečeno: bylo by jistě velmi „příjemné“ vědět, že máme tolik a tolik „volných“ peněz, a „hádat se“ v radě či na zastupitelstvu, co s nimi: zda opravíme školy nebo chodníky, podpoříme tu či onu aktivitu. Takovýto pohled na priority je však minulostí, žádné „volné“ peníze, o které bychom se mohli „hádat“, nejsou. Ba co hůř: rozsah našich úkolů zůstává stejný nebo roste, ale objem prostředků na jejich zabezpečení klesá. Naší prioritou je tak logicky najít úspory tak, abychom i s tímto menším objemem prostředků dokázali plnit naše úkoly bez dopadu na kvalitu.

PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE TAKTO ZODPOVĚDNÝ ÚKOL VYŽADUJE ŠIROKOU SPOLUPRÁCI S RŮZNÝMI ODBORY ÚŘADU. JAK TOMU JE V PRAXI?

Jak už jsem uvedla v odpovědi na vaši předchozí otázku, na rozpočtu pracuje celý tým lidí a já cítím potřebu všem těm, kdo se na přípravě rozpočtu v jakékoli podobě podílí, poděkovat. A nejde jen, jak sám uvádíte, o kolegy z jednotlivých odborů úřadu: na přípravě rozpočtu se podílí i kolegyně a kolegové z příspěvkových organizací, kterými jsou například i jednotlivé školy a školky. Bez peněz to zkrátka nejde, a proto rozpočet „prochází“ napříč všemi činnostmi, které prostřednictvím jednotlivých útvarů zajišťujeme, s nadsázkou řečeno od nákupu tužek až po generální opravy škol.

POJĎME SE ZAMĚŘIT PŘÍMO NA ROZPOČET JAKO TAKOVÝ. MŮŽETE SHRNOUT ZÁKLADNÍ OBLASTI, PRO KTERÉ MUSÍ BÝT ROZPOČET PŘIPRAVEN? JE MEZI NIMI NĚJAKÝ ROZDÍL, MÁTE NĚJAKÉ „FAVORITY“ A JINÉ, KTERÉ NEPOVAŽUJETE ZA TAK DŮLEŽITÉ?

V podstatě mohu navázat na předchozí odpověď: všem kapitolám rozpočtu musíme co do kvality věnovat stejnou pozornost, rozdíl může být v „kvantitě“, tedy objemu prostředků v dané položce. S tím souvisí i jedna z našich priorit, na které se ptáte, tedy oblast úspor. Je asi pochopitelné, že možnost uspořit je v jednotlivých položkách výdajů značně rozdílná. Věřím, že to zná každý ze svého domácího rozpočtu: na něčem se uspořit dá, na něčem hodně, na něčem vůbec. Nám se velmi vyplatilo například posílit kontrolu dodavatelů stávajících služeb: tímto jsme jen na údržbě zeleně ušetřili v loňském roce 2,9 milionů Kč. Tam, kde to jde, vybíráme v otevřených tendrech nové dodavatele – tak už jsme ušetřili za elektřinu a tisk, před podpisem je nová smlouva na telekomunikace. Vzhledem k situaci, kterou jsem už popsala, mne velmi mrzí, že tyto ušetřené peníze musíme dát na pokrytí snižujících se příjmů. Byla bych raději, kdyby tyto peníze mohly jít do škol, hřišť, chodníků, na dostavbu domova seniorů... zkrátka bych se o tyto ušetřené peníze s našimi politickými partnery či oponenty na radě či zastupitelstvu ráda „pohádala“. Bohužel není o co.

PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE JEDNÍM Z VÝCHOZÍCH PARAMETRŮ, NA ZÁKLADĚ KTERÝCH SE ROZPOČET PŘIPRAVUJE, JSOU PLÁNOVANÉ PŘÍJMY MČ Z DANÍ A Z DALŠÍCH OBLASTÍ. POKUD VÍM, V LETOŠNÍM ROCE SE TYTO PŘÍJMY OPROTI MINULOSTI SNÍŽÍ. MŮŽETE ČTENÁŘŮM VYSVĚTLIT DŮVODY TOHOTO SNÍŽENÍ?

Ano. Snižující se příjmy jsou příčinou situace, kterou jsem popsala v předchozí odpovědi. Na vině je legislativa, promítající politiku vlády. Vlivem změny rozpočtového určení daní, tedy poměru, v jakém si stát, obce a kraje rozdělují peníze vybrané od daňových poplatníků, přijde naše městská část ročně o 5 milionů korun od státu a o dalších 3,5 milionu korun od hlavního města. Pokud bych stručně měla vysvětlit důvody, pak nás vláda trestá za to, že jsme Pražané. Podle nového rozdělení totiž budeme v následujících letech dostávat méně, patrně proto, že podle vlády tolik peněz jako Pražané nepotřebujeme. S tím rozhodně nesouhlasím, neboť Praha se o svoji infrastrukturu dělí s širokým okolím, což je prakticky vidět i na naší městské části. Další změna legislativy týkající se loterií, zjednodušeně řečeno hracích automatů, nás připraví přibližně o 4 miliony korun, aniž by na druhé straně třeba automaty zmizely, nebo za nás stát řešil problémy související s tímto fenoménem. V praxi to tedy vypadá tak, že my jako obec šetříme, kde se dá, a vláda nás za naši rozpočtovou odpovědnost „odměňuje“ podobnými legislativními klacky pod nohy.

JAKÝCH OBLASTÍ SE TOTO SNÍŽENÍ PŘÍJMŮ DOTKNE NEJVÍCE?

Jak jsem již uvedla, výpadky příjmů se snažíme vykrýt úsporami, otázkou je, kdy narazíme na ony zmíněné „limity možného“. V oblasti větších investic se zaměříme na oblasti, ve kterých můžeme získat podporu mimo náš rozpočet a kde naopak podíl našeho rozpočtu bude činit pouze povinnou spoluúčast.

JAKÉ JSOU PRIORITY MĚSTSKÉ ČÁSTI S OHLEDEM NA AKTUÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ ROZPOČTU?

Musíme pokračovat v hledání úspor, přičemž hlavní nástroje jsem už uvedla: kontrola stávajících dodavatelů, hledání nových dodavatelů a hromadné nákupy. To je výdajová stránka. Na straně příjmů musíme aktivně hledat možnosti, jak naše projekty financovat mimo rozpočet – z evropských fondů, státních fondů, státního rozpočtu či rozpočtu hlavního města. V některých případech se nám oba přístupy daří skloubit – zateplení škol jsme financovali z prostředků Státního fondu životního prostředí a zateplení pochopitelně přinese budoucí úspory v provozních výdajích.

JAKÉ KONKRÉTNÍ KROKY MŮŽE MĚSTSKÁ ČÁST UČINIT, ABY SE SNÍŽENÍ PŘÍJMŮ NEPROJEVILO V „BĚŽNÉM ŽIVOTĚ“ PRAHY 14?

Myslím, že o všem podstatném jsme již hovořili, snad jen doplním, že se pochopitelně hlouběji zaměříme na efektivitu fungování našich příspěvkových organizací. To je jistě nepříjemné, avšak nutné.

VLONI JSTE UVEDLA, ŽE SE PODAŘILO UŠETŘIT V ŘADĚ OBLASTÍ. JAKÉ KONKRÉTNÍ ÚSPORY PLÁNUJE MĚSTSKÁ ČÁST V TOMTO ROCE A JAKÝMI KROKY JICH CHCETE DOSÁHNOUT?

Půjdeme cestou, kterou jsme již úspěšně vyzkoušeli: zaměříme se na objemově největší položky, tedy na oblasti, kudy „proteče“ nejvíce peněz, a to nejen v rámci úřadu, ale právě i v rámci příspěvkových organizací, a pro tyto dodávky či služby budeme ve veřejných tendrech hledat společné dodavatele.Tím se ušetří v jednotlivých komoditách všude, protože od dodavatelů pořizujeme větší množství. Určité možnosti vidím v oblasti nakládání s odpady a v nákladech na správu bytového fondu, kde jsme však na počátku cesty.

KDYŽ MLUVÍME O ÚSPORÁCH, EXISTUJE NĚJAKÁ MOŽNOST, JAK NAVÝŠIT AKTUÁLNÍ PŘÍJMY MĚSTSKÉ ČÁSTI?

Na straně příjmů je to problematické. Je třeba vzít v úvahu, že veškeré „vlastní“ příjmy městské části přichází od občanů: „účetně“ by nebylo nijak složité například zvýšit nájemné v obecních bytech, zvýšit platby v mateřských školkách, nebo na druhé straně úplně přestat podporovat kulturu a sport. Nic z toho bych si ale jako místostarostka městské části nepřála.

převzato z časopisu Čtrnáctka